Morfium

Světlo nade mnou už svítí. Řekni, že nic neucítím. Bude to jak dřív.
Zbav mě bolesti a bytí sešitýho tenkou nití. Dej mi cokoliv!
Tak aspoň polibek na dobrou noc.
Vždyť toho nechci zas tak moc. A v mojí hlavě…

… zas to cítím, najíždí chuť hořkosladká.
Cesta zpátky jak čára života je krátká.
Neusínám a bolest je tak subjektivní.
Všechno vnímám a čekám, až se to zklidní.

Stojíš nade mnou a vidíš, že jsem k tobě zas o kus blíž. Jsou to přízraky.
V žilách dochází mi morfin. Padá na mě splín a abstinenční příznaky.
Tak dej mi polibek na dobrou noc!
Vždyť toho nechci zas tak moc. Tak dej mi cokoliv!

Já už to nevydržím, zas mě to kroutí. Tak potom toužím a svět se hroutí.
A kolem nás, samý otázky. Dejte si zas, sundejte masky.

Tak zbav mě bolesti a prosím dej mi cokoliv.
Neusínám a věřím, že to bude jako dřív.

facebook