Rány

Každej den přemítáš, co a jak by mělo bejt.
Každej den přemítáš, co a jak by jsi chtěl.
Ze života utíkáš, ztrácíš se v přeludech.
Přejímáš okolní bezduchost prázdnej těl.

Mysl jak v zatmění. Pohledy na svět prázdný.
Už nemáš svědomí. Už nemáš proč a zač žít.
Podstata uniká, jakej má tohle význam?
Tak křičíš to do ticha. Křičíš z těch bolavejch ran.

Ty rány tě bolí, tu bolest už znáš.
Ty rány nezhojíš, ty už v sobě máš.
Ty rány se množí, jak utíká čas.
Ty rány nezhojíš, ty už v sobě máš.

Svírá a pálí všechen prožitej žal.
Svírá a bolí, nepustí tě dál.
Svíraj a pálí i ty rány cos dal.
Svírá a bolí všechno minulý.

Každej den přemítaš, co a jak by jsi chtěl.
Každej den přemítáš, co a jak by mělo bejt.
Přežíváš v nadějích, co v hloubi duše dřímaj.
Přežíváš z posledních sil, co ti zbývaj.